ROZHODČÍ ŘÍZENÍ NEBO SOUD

 

 

 

 

 

                                 LEGALWAY s.r.o.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

VÝHODY ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ

 

  přednosti rozhodčího řízení oproti soudnímu řízení

-       jednoinstančnost (proti rozhodčímu nálezu, kterým je završeno rozhodčí řízení, není možné odvolání, přičemž rozhodčí nález nabývá právní moci doručením stranám sporu a je soudně vykonatelný)

-       rychlost a menší formálnost (od zahájení rozhodčího řízení do vydání rozhodčího nálezu uběhne většinou jen několik měsíců)

-       vykonatelnost rozhodčích nálezů v tuzemsku i zahraničí (viz Newyorská úmluva z roku 1958)

 

ROZHODČÍ DOLOŽKA

 

Podmínka rozhodování sporů v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR je platná rozhodčí doložka ve prospěch jmenovaného rozhodčího soudu. Rozhodčí doložka může být přímo součástí smlouvy nebo obsahem dodatku k této smlouvě, kterým strany dodatečně ujednávají příslušnost rozhodčího soudu. Tímto způsobem je tedy možné sjednat rozhodčí doložku i následně po uzavření obchodního kontraktu.

 

 

    

 

VÝKON SOUDNÍHO ROZHODNUTÍ V ZAHRANIČÍ

 

Česká republika má uzavřeny smlouvy o právní pomoci pouze s několika nejvýznamnějšími státy. Kromě toho je Česká republika signatářem několika vícestranných mezinárodních smluv a úmluv. Na rozdíl od obecného soudního řešení pohledávek je situace v případě potencionálního rozhodčího řízení vlivem existence a aplikace Newyorské úmluvy z roku 1958 o uznávání a výkonu rozhodčích nálezů (signatáři je cca 130 států) o poznání jednodušší. Česká republika je členským státem několika mezinárodních úmluv, zajišťujících uznávání a výkon rozhodčích nálezů, mj. i Evropské úmluvy o mezinárodní obchodní arbitráži (vyhl. pod č. 176/1964 Sb.).

 

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

 

Rozhodčí řízení je upraveno zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. V rámci rozhodčího řízení lze rozhodovat spory majetkové povahy s výjimkou rozhodčích sporů v souvislosti s výkonem rozhodnutí či konkurzu a vyrovnání. Rozhodčí řízení se opírá o následující zásady:

- zásada nezávislosti rozhodce

- zásada projednávací

- zásada rovnosti stran

- zásada neveřejnosti

 

 

MEZINÁRODNÍ ROZHODČÍ ÚMLUVY

 

- Protokol o doložkách o rozsudím (Ženeva – 1923)

 

- Úmluva o uznávání a výkonu cizích rozhodčích výroků (Ženeva – 1927)

 

- Úmluva o uznávání a výkonu cizích rozhodčích nálezů (New York – 1958)

 

- Washingtonská úmluva (1965)

 

 

 

MÍSTO, JAZYK A POČET ROZHODCŮ

 

Oproti běžnému soudnímu řízení je možné (je-li součástí smluvního dokumentu i rozhodčí doložka), aby účastníci (jednotlivé strany) určili rozhodné právo, místo, osoby a počet rozhodců (1-3). Rozhodčí řízení může probíhat i v jiném jazyce (tzn. mj. i předkládání listin v příslušném jazyce bez nutnosti pořízení předpokladů listin. V případě, že se strany neshodnou na jednom rozhodci, pak postupují tak, že každá ze stran jmenuje svého rozhodce a takto jmenovaní rozhodci stanoví třetího, který bude zastávat funkci předsedy rozhodčího senátu.

 

 

STÁLÝ ROZHODČÍ SOUD NEBO ŘÍZENÍ AD HOC

 

Strany mají možnost si vybrat mezi rozhodováním sporů prostřednictvím rozhodců ad hoc nebo prostřednictvím stálých rozhodčích soudů. V České republice je pouze jeden stálý rozhodčí soud s obecnou platností. Tímto soudem je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a při Agrární komoře České republiky (www.arbcourt.cz). Statut, Řád a Pravidla upravující řízení před Rozhodčím soudem jsou zveřejněny na Internetu. Řízení před Rozhodčím soudem je možné v jazyce českém, anglickém, německém, francouzském a ruském.

 

MEZINÁRODNÍ ARBITRÁŽ PŘI ICC

 

Vzhledem ke skutečnosti, že rozhodčí řízení se uplatňuje především v mezinárodním obchodním styku a zahraniční obchodní partner nesouhlasí se sjednáním pravomoci Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, lze sjednat pravomoc mezinárodního stálého rozhodčího soudu. Alternativou k pravomoci stálého rozhodčího soudu je pověření jednoho nebo více rozhodců ad hoc, např. podle pravidel UNCITRAL. Nicméně praxe ukazuje, že výhodou stálých rozhodčích soudů je aplikace osvědčených procesních pravidel, respektování závazných lhůt, prověření a zkušení rozhodci a potřebné administrativní a technické zázemí pro rychlé a kvalitní řešení sporů.

Jedním z často používaných mezinárodních rozhodčích soudů je Mezinárodní rozhodčí soud při Mezinárodní obchodní komoře (ICC) v Paříži.

 

Detailnější informace o rozhodčím řízení vedeném u Mezinárodního rozhodčího soudu při ICC, jsou na webové stránce www.iccarbitration.org. ICC je zastoupeno v České republice prostřednictvím národní komise (www.icc-cr.cz).